Copy of „Nechci celý svůj život zasvětit jenom boccii“: Jak na svou budoucnost nahlíží boccistka Marcela Čermáková?

Boccia je unikátem – její ekvivalent byste v programu olympijských her hledali marně. Je založena na přesnosti a strategii (nejblíže k ní má pétanque), určena pro sportovce*kyně se sníženou pohyblivostí, kteří*é využívají vozík. Talentovaná boccistka Marcela Čermáková promluvila nejen o své sportovní kariéře, ale i o výzvách, kterým čelí lidi s handicapem při hledaní smysluplné práce.Vím, že studuješ, ale nedozvěděla jsem se, o jaký obor jde. Čemu se tedy věnuješ ve škole?

Sociální komunikaci v neziskovém sektoru. Je to bakalářský obor na Univerzitě v Hradci Králové, na peďáku (pozn. Pedagogické fakultě).

Proč ses rozhodla jít právě do tohoto oboru, co tě na něm baví nejvíc?

Já jsem ho zvolila hlavně kvůli tomu, že je přívětivý z hlediska asistence. Kdybych třeba měla ekonomické zaměření, tak by bylo těžké sehnat asistenty. Ten člověk by už musel mít v matematice nějaké povědomí, musel vědět, co mu diktuji. Když mám takovéto zaměření (pozn. sociální komunikace), tak úkolem asistenta je jenom mi zapsat zápisky a nic jiného vědět nemusí.

Když mluvíš, že je komplikované dostat se k asistentům, jako dlouho to trvalo tobě?

Zařizovalo mi to centrum při škole, takže asistenta máš díky tomu, že ho vyberou ze svých řad. Mám vlastně dvě asistentky, které se střídají. Jedna studuje podobný obor, co já, a druhá je zaměstnaná na fakultě jako pedagogická asistentka. Chodím na dálkové studium, takže to není tak časově náročné. 

Jaké by to bylo, kdybys takovou možnost neměla (pozn. asistenci od centra)?

Určitě je to složité. Mám kamarádku, která chce studovat v Olomouci a potřebuje asistenta na kolejích. Jediná možnost byla domluvit se s někým, s jiným studentem, aby jí pomáhal, protože to centrum při škole neposkytuje asistenci mimo výuku. Domluvila se s jednou studentkou, která jí tam pomáhá, ale je to problematické. Může jí ze dne na den vypadnout, když je to nejasně ošetřeno jenom dohodou.  

Máš ve studiu plány do budoucna? Co bys chtěla dosáhnout?

Já teď končím státnicemi v prosinci, měla jsem to rozložené, protože jsem byla na paralympijských hrách. Pokud se mi to povede, tak bych po bakaláři šla ještě na magistra, ale to ještě uvidím, jak bude ten obor pro mě schůdný – sociální pedagogika je hodně aktivizační.

Tohle byla tvoje první paralympiáda. Jaké jsi z ní měla dojmy? Co se ti líbilo/nelíbilo?

Byl to zážitek, úplně jiné než závody, na kterých jsem doteď jezdila. Velikostí, fanoušky, atmosférou, i tím, že jsme měli víc tréninku. Bylo to vyčerpávající. Už než jsem vstoupila na soutěž, jsem byla unavená. Určitě to bylo zážitek se potkat se všemi hráči na světové špičce. Myslím, že já moc takových možností mít nebudu, takže jsem ráda, že jsem se tam dostala. Je škoda, že se nám nepovedlo lepší umístění.